cybreg blog

Nařízení o digitálních službách: regulace, na kterou se často zapomíná V poslední době se prakticky nemluví o ničem jiném než o směrnici NIS2 a novém zákoně o kybernetické bezpečnosti. Firmy intenzivně řeší, zda do nové regulace spadnou, v jakém režimu a jaké povinnosti z toho pro ně vyplynou.   Méně se ale ví o tom, že pro vybrané poskytovatele

Každá organizace, která spadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti („ZKB“), musí být schopna prokázat, že systematicky identifikuje a řídí bezpečnostní rizika. Nestačí pouze rizika evidovat, organizace musí také rozhodnout, jakým způsobem je bude řešit a jaká opatření přijme k jejich snížení. Právě k tomu slouží Plán zvládání rizik. Tento dokument navazuje na analýzu rizik a popisuje

Nový zákon o kybernetické bezpečnosti („ZKB“), účinný od 1. listopadu 2025, spolu s jeho prováděcími předpisy, přináší organizacím poskytujícím regulovanou službu řadu povinností vyplývajících mimo jiné ze směrnice NIS2. Jednou z klíčových součástí systému řízení kybernetické bezpečnosti je zavedení bezpečnostních opatření a vedení související dokumentace. Jedním z důležitých dokumentů pro poskytovatele v režimu vyšších povinností je Prohlášení

Zákon o kybernetické bezpečnosti („ZKB“), účinný od 1. listopadu 2025, představuje nové povinnosti dané směrnicí NIS2. Pokud vaše organizace poskytuje regulovanou službu, musíte ji do 60 dnů ohlásit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost („NÚKIB“). Po registraci běží lhůty pro plnění dalších požadavků, mimo jiné je do 1 roku nutné zavést bezpečnostní opatření

Zákon o kybernetické bezpečnosti vstupuje v účinnost 1. listopadu 2025. Vyplývá z evropské směrnice NIS2. Rozšiřuje okruh regulovaných subjektů z několika stovek na tisíce. Týká se širokého spektra odvětví – energetika, zdravotnictví, doprava, průmysl, digitální služby aj. Organizace musí zjistit, zda spadají pod novou regulaci, a připravit se na nové požadavky. Prvního listopadu 2025 vstupuje v účinnost